Je září a právě vychází nové a zároveň první číslo magazínu virtuální stáje Eclipse Award!!
Obsah:
- O Stáji
- Naši Členové
- Koníci
- Reportáž ze závodů
- Plemeno měsíce-A1/1
- Příběh na pokračování-seznámení s postavami+příběh
A společně zboříme mýty o koních !!!
O stáji
Vše začalo dne 23.8.2011 kdy susenak-majitelka stáje dostala nápad založit úžasnou stáj, hned napsala vercze a bylo to!Na začátku byli 3 členové(mezi nimi i jeden kluk!) se svými 14 koňmi kteří pomohli tuhle stáj rozjet, ale členové přibývali a teď nás tu je 5+dvě majitelky a dohromady vlastníme 22 koní a jednoho poníka!!
Majitelka: susenka
Splolumajitelka: vercza
Naši členové :)
Jak už bylo popsáno v předchozím článku máme 5 členů a to jsou:
linduša-ČLENKA
memoriel-ČLENKA
bessuli-ČLENKA
milovnicekoníčku-ČLENKA
stazik12-ČLENKA
Kdo bude další? :)
Naši koníci
V naší stáji chováme hodně plemen jako jsou:Angličtí plnokrevníkové, haflingové, barokní koně, český sportovní pony, americká plemena a další... :)
Reportáž ze závodů
Dne 27.8.2011 ve 13:30 se konaly první závody v naší stáji.Závodů se zůčastnilo 5 koní a 3 majitelé.Soutěžilo se v disciplínách:dostihy a výstava, první na pláně byla výstava s následujícím umístěním:
Umítění: Kůň: Majitel: Body:
1.místo ExA Falmengo susenka 9b.
2.místo ExA Neriffe susenka 8,8b.
3.místo ExA Fiona memoriel 8,5b.
4.místo ExA Hanni linduška 7b.
Každý dostal diplom, věcné ceny a poukazku v hodnotě 4000Eclipsu, 3000Eclipsu, 2000Eclipsu, 1000Eclipsu.
A hned po dokončení výstavy se konali dostihy trochu nám to znepřijemnil déšť snášející se na zem, ale koníci se snažili a běželi ze všech sil a tak to dopadlo takhle:
Umístění: Kůň: Majitel: Čas:
1.místo ExA Neriffe susenka 1minuta
2.místo ExA Hanni linduša 2minuty
Vítězové obdržely diplom, pohár, věcné ceny a poukázku v hodnotě 15.000Eclipsu a 10.000Eclipsu.
Bylo to velice pěkné a zajímavé odpoledne. :)
Malá ochutnávka:
↑ VÝSTAVA ↑
↑ DOSTIHY ↑
Plemeno měsíce - Anglický plnokrevník
Název plemene: Anglický plnokrevník – A1/1
Původ: Velká Británie
Typ: plnokrevník
KVH: 155 - 168 cm
Barvy: bělouš, hnědák, ryzák, vraník
Historie
A1/1 byli vyšlechtěni speciálně pro dostihový sport na počátku 17. století. Vznik tohoto plemene se přičítá třem koním: první byl Byerley Turk, pravděpodobně achal-teke. Jeho syn Jig a vnuk Herod jsou zakladateli skvělé linie dostihových koní. Druhým koněm byl Darley Arabian a byl pravděpodobně nejvýznamnější pro vznik A1/1. Dal několik prvotřídních koní, zakladatelů linií. Třetí byl Godolphin Barb. Pocházející pravděpodobně z Maroka. Tak vznikly tři nejvýznamnější linie v chovu anglického plnokrevníka.
Povaha
Povaha těchto koní je obtížná, lekavá s nepřiměřenými reakcemi. Rádi a rychle běhají, ale neradi se zastavují. Jsou nervózní a svéhlaví. Potřebují zkušené jezdce, kteří je dokážou zvládnout. Pro dostihy je tato povaha nepostradatelná.
Konstituce
Hlava je jemná s rovným profilem, krk je elegantně ohnutý. Lopatky jsou šikmé, hřbet krátký a pevný. Záď je mírně skloněná a svalnatá. Končetiny jsou pevné, bez rousů, klouby silné. Zadní končetiny jsou dlouhé, na svalené, hlezna silná. Přední jsou jemnější, klouby ploché. Stavba těla je atletická, uzpůsobená rychlému běhu.
Srst má hedvábný lesk. Barvy mohou být bílá, hnědá, ryzá, černá, vzácně palomino.
V kohoutku dorůstá výšky 155 až 168 cm.
Využití
Původní využití je pro dostihový sport, pro který se A1/1 chovají dodnes. Dále jsou ale také díky své bojovnosti skvělí pro soutěže v military, osvědčili se při parkúrovém skákání a na honech. Také se podílí na zušlechťování ostatních plemen. Jeho krev mají mimo jiné i čeští teplokrevníci a koně Kinských.
Původ: Velká Británie
Typ: plnokrevník
KVH: 155 - 168 cm
Barvy: bělouš, hnědák, ryzák, vraník
Historie
A1/1 byli vyšlechtěni speciálně pro dostihový sport na počátku 17. století. Vznik tohoto plemene se přičítá třem koním: první byl Byerley Turk, pravděpodobně achal-teke. Jeho syn Jig a vnuk Herod jsou zakladateli skvělé linie dostihových koní. Druhým koněm byl Darley Arabian a byl pravděpodobně nejvýznamnější pro vznik A1/1. Dal několik prvotřídních koní, zakladatelů linií. Třetí byl Godolphin Barb. Pocházející pravděpodobně z Maroka. Tak vznikly tři nejvýznamnější linie v chovu anglického plnokrevníka.
Povaha
Povaha těchto koní je obtížná, lekavá s nepřiměřenými reakcemi. Rádi a rychle běhají, ale neradi se zastavují. Jsou nervózní a svéhlaví. Potřebují zkušené jezdce, kteří je dokážou zvládnout. Pro dostihy je tato povaha nepostradatelná.
Konstituce
Hlava je jemná s rovným profilem, krk je elegantně ohnutý. Lopatky jsou šikmé, hřbet krátký a pevný. Záď je mírně skloněná a svalnatá. Končetiny jsou pevné, bez rousů, klouby silné. Zadní končetiny jsou dlouhé, na svalené, hlezna silná. Přední jsou jemnější, klouby ploché. Stavba těla je atletická, uzpůsobená rychlému běhu.
Srst má hedvábný lesk. Barvy mohou být bílá, hnědá, ryzá, černá, vzácně palomino.
V kohoutku dorůstá výšky 155 až 168 cm.
Využití
Původní využití je pro dostihový sport, pro který se A1/1 chovají dodnes. Dále jsou ale také díky své bojovnosti skvělí pro soutěže v military, osvědčili se při parkúrovém skákání a na honech. Také se podílí na zušlechťování ostatních plemen. Jeho krev mají mimo jiné i čeští teplokrevníci a koně Kinských.
Příště se můžete těšit na Haflinga :)
Příběh na pokračování:
Nikdy neříkej nikdy- Hl. postavy
Anett
Anett je 15 let na koni jezdí od doby kdy se naučila chodit, vlastní koníka Binga se kterým si opravdu rozumí.Anett nemá matku-stratila ji při autonehodě.
Pan Rodrig
Pan Dixon
Pan Dixon je majitelem celé stáje Resta a bohatý právnik.
Megi
Megi je nejlepší kamarádka Anett jsou jako sestry i Meg miluje koně
Nikdy neříkej Nikdy-1.díl
Fáákt super pomyslela si Anett když mířila domů né jenom že dostala čtyřku z testu z matiky, ale Meg máma zatrhla vyjížďku ketrou plánovali už měsíc!! Otevřela domovní dveře a vyběhla schod ydo svého pokoje mrskal batohem do kouta a začala se převlíkat když nepojede Meg tak se projedem s Bingem sami přemítala, hned jak byla hotová vyběhla z domu do stájí kde potkala svého otce „Ahoj An kde máš Meg?“ „Ále máma jí to zatrhla tak pojedu s Bingem sama. „To je mi vážně líto, ale co se dá dělat tak na sebe dávej pozor a vrať se do večeře.“ „Jojo.“ odpověděla ve spěchu An a už běžel k výběhu „Nazdar kocourku“ pozdravila Binga který jí zařehtal na pozdrav. Připnula Bingovi vodítko a odvedla ho k uvazišti svižně ho vyhřebelcovala a pak začala uzdit.
Vzala Binga na otěž a zamlaskala kůň se dal do cvalu Anett jarní vánek cuchal vlasy a ona cítila jak se jí na tvář plíží úsměv...nechala ho naplno si užívala cvalu na svém statném plnokrevníkovi, pak se postavila do třmenů a nahnula se mu nad krk mlaskla a povolila otěž kůň se rozběhl tryskem přes louku, ale najednou Anett ucítila jak se tělo koně bortí pod ní na zem potom ucítila ostrou bolest v hlavě a pak už nic.....
Pokračování příště...
Mýty o koních
-Drží se stájí úporně jako pavučiny-mýty a omyly týkající se ježdění, chovu, nemocí a
ošetřování koní. Ani trenéři a veterinární lékaři nejsou vůči nim imunní. (A je to tak
doopravdy?)
Nasedat se musí vždy z levé strany!
Doopravdy je úplně jedno ze které strany na koně nasedáme. To, že se tradice nasedání
z levé strany stále dodržuje, má jen jeden důvod: většina lidí jsou praváci, takže jejich
pravá strana je šikovnější, než levá. Nasedat z leva nebo vést koně pravou rukou je tedy
v zásadě snadnější. Kromě toho má tato tradice původ ve vojenském jezdectví- šavle
visela vojákovi na pravém boku, nasedalo se proto v leva.
Lehký klus šetří koně!
Lehký klus doopravdy šetří především jezdce. Klus mu nepůsobí takové otřesy, jestliže
se každý druhý klusový krok zvedne ze sedla!
Rychlý, dlouhý klus koně uvolní!
Ne. Výsledkem bude, že kůň je na předku, tvrdne v hubě, ztrácí takt a rovnováhu. Kromě toho
20 minut rychlého lehkého klusu spíše způsobí, že kůň ztuhne. Správné je zvolit tempo, kdy
kůň zůstává na lehkém přilnutí.
Jezdec má pobízet sedem!
Ne! Mnoho instruktorů učí, že když se jezdec lehce zakloní, více zatíží zadní nohy a tak ho
podpoří v pohybu vpřed. („Sedni si do něj, ať jde dopředu!“) Jezdec může koně účinně
pobízet pouze v případě, že jeho těžiště se nachází nad těžištěm koně. Jinak ho ruší v pohybu
a tlačí ho do hřbetu. Sedem tedy může jezdec koni pohyb usnadnit nebo ztížit. Sedem se ale
nepobízí. K tomu slouží holeně, případně bičík.
Lehký sed koni ulehčuje!
Jezdíme-li v lehkém sedu, kůň nenese ani o jeden gram váhy méně. Lehký sed neodlehčí ani
přední ani zadní končetiny.
V dámském sedle se vždy sedí vlevo!
Ne. Otec císařovny Sissy,nechal vybavit sedla hruškami, které se daly montovat na obě
strany. Tak jeho dcera získala dobrou rovnováhu a koordinaci.
Ostruhy nahrazují pobídku holení!
Opět ne. Ostruhy mají zvýšit citlivost koně na pomůcku holení. Je to signál jaksi navíc, nikoli
náhrada holeně. Jestliže použijeme ostruhy jako lehké potrestání, musí tomu vždy předejít
impuls od holeně. Teprve když kůň na holeně nereaguje, příjde ostruha. Tak se kůň učí
reagovat na jemnější signály holení.
Páka je ostré uždění!
Žádné udidlo není ani ostré ani jemné. Jeho účinek závisí na stupni výcviku koně a jezdce.
Každé udidlo je jen tak ostré, jaká je ruka jezdce. Páka je konstruovaná tak, že i minimální
pohyb ruky zesiluje zesiluje její účinek a sice nejen na hubu koně, ale také na týl a podbradní
řemínek. Jezdec tedy musí mít bezpodmínečně nezávislý sed, aby mohl páku používat. To
znamená, že musí být v takové rovnováze, aby se nemusel ani na okamžik přidržovat otěží.
Velkou chybou je používat páku u mladých nepřiježděných koní, a to jako brzdu.
Podle zubů se dá určit stáří koně!
I když schéma určování podle stavu zubů nechybí v žádní příručce o koních, nejde o vědecky
podloženou metodu. V jedné anglické studii měli veterinární lékaři určit stáří u 400 koní
(jejich skutečný věk znal pouze vedoucí výzkumu). V případech, že byli koně starší pěti let,
se odhad od skutečného stáří lišil až o 5 let.
Indiáni měli vyspělou jezdeckou kulturu!
To je pěkný mýtus. Nikomu se nepodsouvalo tolik citu pro koně a jezdeckého umění jako
právě Indiánům. Lidé se domnívají, že pro ně byl ten kůň t nejdůležitější. Etnologové však
pro toto tvrzení nemají žádné důkazy. Koně (většinou kradení) umožnili Indiánům rychlou
přepravu. Kůň pro ně nebyl v žádném případě spřízněnou bytostí, ale užitkovou věcí, jako je
auto, které podle potřeby jede nebo čeká. Indiánský kůň musel být hlavně rychlý. Gymnastiku
po něm nikdo nechtěl. Koně při lovu nemuseli předvádět piruety, ale museli se umět přiblížit
k bizonům na dostřel indiánského šípu. V jedné známé kovbojské příručce z předminulého
století se praví: „Když pod bělochem kůň už nemohl dál, padl do ruky indiánovi. Pod ním se
nebohé zvíře plahočilo ještě dalších 30 mil.“
A na závěr jeden citát:
Dává nám všechno co má.Rychlost,vytrvalost,sílu.
Ale plane v něm i jeho divoký duch.
Byl jiskrou,která zažíhala dávné mýty.
Byl chloubou králů i dobyvatelů.Byl oporou civilizace.
Pod údery jeho kypyt se utvářely dějiny.Dodnes
má v našich srdcích místo ona pyšná krása,
která nese jméno kůň.
Ale plane v něm i jeho divoký duch.
Byl jiskrou,která zažíhala dávné mýty.
Byl chloubou králů i dobyvatelů.Byl oporou civilizace.
Pod údery jeho kypyt se utvářely dějiny.Dodnes
má v našich srdcích místo ona pyšná krása,
která nese jméno kůň.
Ahoj příště !!!